Portál zdravia | BioMedica-Prague.cz

BioMedica-Prague. cz – Dlhodobo najpopulárnejší portál o zdraví. Zdravie, Krása, Hubnutí, Novinky zo sveta medicíny.

Co dělat na zahrádce v prosinci – Kvalitní a zdravý život ve stáří.

Co dělat na zahrádce v prosinci – Kvalitní a zdravý život ve stáří.


Poslední letošní a první zimní měsíc je tady a průměrné teploty se budou se stále snižovat. Zahrádka nás tolik nepotřebuje.

Co dělat na zahrádce v prosinci

Jako obvykle je na každých sto metrů nadmořské výšky chladněji asi o půl stupně Celsia. Začátkem prosince je na povrchu půdy tak asi 0,7 OC, ale o Vánocích jen – 1,5 stupně. Zato v metrové hloubce je teplota ještě nad 4 OC, proto je lepší vysazovat rostliny na podzim pro lepší zakořenění.

Poněvadž prosinec přináší méně práce přímo na zahrádce, zaměříme svou aktivitu na jiné druhy činností. Pravidelně kontrolujeme uskladněné ovoce. Skladovací prostory pravidelně větráme, hnilobami napadené plody ihned odstraňujeme a likvidujeme. Máme také dostatek času ke zhotovení hnízdících budek pro ptactvo a k jejich umístění na zahrádce. Především se snažíme přilákat sýkorky a vytvořit pro ně zimní nocoviště, a to pomocí nově vytvořených budek. Dřevěné budky pro sýkorky mají vnitřní rozměry 14 x 14 x 25 centimetrů cs.wikipedia.org. Vletový otvor o průměru 3,2 až 3,5 cm má být umístěný v horní třetině výšky přední desky a je třeba otvor směrovat k jihu nebo k východu. Budky zavěšujeme do výšky dva až tři metry.

V zimě také nezapomínáme pomocí vlastnoručně zhotoveného krmítka přilepšovat ptákům, především opět sýkorkám. Ty dávají přednost olejnatým semenům a kousku zavěšeného loje.
I když kalendářně začíná zima až ve třetí dekádě prosince, můžeme tento měsíc považovat za období nejhlubšího klidu. Přesto probíhá pozvolný vývoj pupenů, o čemž svědčí kvetoucí „barborky“ třešní, zlatice, šeříku nebo dřínu na vánočním stole.

Ke konci měsíce odebíráme rouby a dobře je uskladníme na chladném místě zahrádky. Uklidíme, očistíme a nakonzervujeme nářadí, aby se nám s ním na jaře dobře pracovalo. Rýt s rezavým rýčem je totiž velice obtížné, jednak se s ním těžko vniká do půdy a jednak na něm ulpívá zemina. Nekonzervujeme olejem, abychom neničili životní prostředí, ale nářadí ošetříme kůží od slaniny.

Zahrádkář senior a bílení stromů

Protože někteří zahrádkáři stále provádějí bílení kmenů a silnějších větví stromů, a další to nedělají, často se ptají na význam a účinnost tohoto úkonu cs.wikipedia.org. Tento zákrok se provádí ze dvou důvodů. Jednak má omezit praskání stromů vlivem kolísání teplot a tím omezit tvorbu mrazových prasklin a mrazových desek.

Koncem zimy, kdy má slunce při jasné obloze značnou intenzitu, se přes den dost ohřeje povrch kůry z osluněné strany, případně i silnější větve. Kůra a pod ní uložená pletiva se zahřejí i nad teplotu 20 stupňů Celsia. V noci pak často dochází k poklesům teplot a tím i pletiv až pod – 10 OC. Právě rozdíl mezi teplotou ve dne a teplotou v noci má za následek vznik značného pnutí v nich a následně jejich praskání. Jestliže se kmeny obílí, zvýší se odraz slunečních paprsků (tzv. albedo) od nich a tím se sníží i jejich zahřívání. V konečné podobě se tak předejde mrazovému poškození kmenů.

Účinnější než bílení je však mechanické zakrývání kmenů (především jejich jižních stran) koncem zimy například lepenkou, dřevěnými deskami, prkny, chvojím, slámou, protiokusovými chrániči apod. Druhým argumentem, kterým se bílení kmenů zdůvodňuje, je údajný desinfekční účinek tohoto zákroku. Ve skutečnosti samotné bílení vápenným mlékem žádný vliv na škůdce či původce chorob nemá.

Plody ze zahrádky skladují senioři jen v rozumném množství

V současné době, kdy je nabídka čerstvé zeleniny po celý rok, zahrádkáři její pěstování omezují a ponechávají si množství „jen tak při ruce“ – hlavně zelené natě, jako je pažitka, kadeřavá petržel, celer apod.

Každý, i méně zkušený zahrádkář, by si měl stromy řezat, stříhat a ošetřovat sám. Velice špatné je, když zahrádkář stříhá z každé větvičky kousek, čímž naruší koncový pupen a potom místo ovoce pěstuje dřevo nebo plody velice nekvalitní. Podle zkušeností bez prořezávání větví ovoce pěstovat nejde. Větve by rostly přes sebe, nové výhony by byly tenké a slabé, koruna přehoustlá, listy a plody by byly náchylné k různým chorobám.

Neprořezávaný strom rodí nepravidelně, plody jsou malé a jejich chuť není nic moc -kromě toho mají málo vitamínů, neboť jim chybí slunce. Řez provádíme podle různých odrůd. Začínáme hned při vysazování, po zakrácení kořenů necháme 3 – 4 kosterní větve a terminál. V dalších letech provádíme tzv. výchovný řez, a to tři až pět roků.

Rate this post